IJsselmeer / Markermeer

Někdejší mořský záliv zvaný Zuiderzee, původní přístupová cesta z moře do Amsterdamu, byl v roce 1932 od moře oddělen 30 km dlouhou hrází a vznikla tak vnitrozemská jezera IJsselmeer / Markermeer. Nádherná plavební destinace evokující volání dálek dává nahlédnout do duší mořeplavců. Ráj pro jachtaře, rybáře a všechny milovníky lodí svobodně se pohupujících na vlnách rozlehlých vodních ploch. Zaposlouchejte se do písní větru znějící v lodních stožárech a ráhnech, navštivte úchvatný skanzen v Einkhuizenu, vydejte se po stopách rybářů na ostrov Marken...

IJsselmeer / Markermeer, největší nizozemská jezera s celkovou plochou 1100 a 700 km², jejichž přeplavba má charakter námořní plavby. Taková plavba je určena pouze zkušeným skipperům, navíc loď musí mít pro plavbu po IJsselmeeru speciální způsobilost (pojištěna a schválena, u jednotlivých typů lodí rádi sdělíme). Plavba motorovou lodí je navíc limitována povětrnostními podmínkami - maximální síla větru nesmí přesáhnout pátý stupeň Beaufortovy stupnice. V nabídce CK SP Praha však naleznete i plavidla, jako např. Flevo, která byla postavena právě pro práce na IJsselmeeru a jako charterová byla upravena až dodatečně. U takové lodi je dotaz na možnost plavby na IJsselmeer zcela nadbytečný, jedná se o profesionální stroj s výjimečnými provozními vlastnostmi...  Pro plachetnice z naší nabídky platí pravidla  jiná, vždyť tato oblast s častými silnými větry je opravdovým rájem pro všechny nadšené jachtaře..

Zajímavý je i pohled do minulosti: plány na přehrazení zálivu sahají až do roku 1667 a jsou spojeny se jménem Hendrica Stevina. I přes intenzivní snahu se stavět nezačalo a myšlenka hráze spala až do roku 1891, kdy byl Cornelisem Lelyem připraven nový projekt. Po dalších 27 let průtahů padlo v roce 1918 definitivní rozhodnutí. Stavět se bude! Další 2 roky zabraly představební přípravy a v roce 1920 se opravdu začalo stavět. Sypání vlastní hráze probíhalo v letech 1927 - 1932.  Slavnostní uzavření proběhlo 28. května 1932 a v místě, kde byly dosypány poslední kubíky materiálu, byl postaven památník.  Hráz je dnes známa pod názvem Afsluitdijk, plavba z IJsselmeeru na volné moře je nyní možná přes dvojici plavebních komor, které jsou umístěny na krajích při pobřeží. Na hrázi byla zřízena dálnice, která značně zkrátila pozemní cestu mezi provinciemi Noord Holland a Freisland (tzn. v naší terminologii mezi tzv. plavebními oblastmi „sever“ a „severozápad“). Pojedete-li po této hrázi, budete mít celou dobu výhled na IJsselmeer, na vlastní moře však nikoli. Ve výhledu brání masivní val. Dálnice byla původně obyčejná dvouproudá silnice, další prostor měl být využit pro stavbu železnice. K tomu však nikdy nedošlo a silnice byla rozšířena o další dva pruhy. Určitou zajímavostí je i dvojice zvedacích dálničních mostů - pokud potřebuje projet z volného moře na IJsselmeer plachetnice s vysokým stěžněm či nákladní loď, je kompletní dálniční provoz zastaven a kilometrové kolony aut dávají přednost lodní dopravě.

Pro nasypání hráze se spotřebovalo 23 miliónů kubických metrů písků, 13,5 miliónů kubíků zeminy a 1,5 miliónu kubických metrů kamene. Ochrana okolí bývalého Zuiderzee před záplavami se tím velmi zlepšila: místo 300 km dřívějších ochranných hrází je dnes nutno udržovat včetně uzavírací hráze jen ochranný pás dlouhý cca 45 km.  Koruna vlastní hráze je položena 7,5 až 7,8m nad mořskou hladinou, tj. 3,5m nad doposud nejvyšší pozorovanou hladinou při maximálním bouřlivém přílivu..

Celé jezero je velice mělké, byť je jeho rozloha ohromná. V nejhlubších místech můžeme naměřit pouze něco okolo 5,5 m, někde však může být i jen jediný metr hloubky. Situaci je třeba sledovat v podrobné mapě. Malá plavební hloubka byla i důvodem, proč se tato trasa opustila jako spojnice Amsterdamu s volným mořem: před legendární mělčinou zvanou Pampus nezřídka čekala dlouhá řada námořních korábů na příznivější vodní stav. Úsloví „stát před Pampusem“ se prý v holandštině vyskytuje dodnes jako synonymum našeho „stát jak vidle v hnoji“.

Psal se rok 1976 a světlo světa spatřila další hráz nesoucí jméno Houtribdijk. Tato hráz rozdělila IJsselmeer na dvě části. Severní část si ponechala název IJsselmeer, jižní část byla pojmenována Markermeer podle poetického ostrova Marken, který si při plavbě rozhodně nenechte ujít. Markermeer se stal se svými 700 čtverečnými km druhým největším jezerem Holandska. I na této hrázi je silnice a stejně jako proplutí Waddenzee / IJsselmer i proplutí IJsselmeer / Markermeer zajišťuje dvojice obřích plavebních komor.

Přeplavba Ijsselmeeru či Markemeeru je pro zkušené kapitány dobrou změnou vůči kanálům a grachtům. Umožňuje propojit v rámci týdenní plavby turisticky zajímavá místa, která by pouze vnitrozemskou plavbou nebyla v rámci týdne nedosažitelná. Ostrov Marken, na kterém naleznete malebné domky, které spíše připomínají skanzen, či opravdový skanzen ve městě Enkhuizen, muzeum polderu v Lelystadu, Harderwijk s delfináriem, rybářský  Volendam a mnoho dalšího. Objevte v sobě duši mořeplavců!

Plavební charakteristika: rozsáhlá vodní plocha s charakterem námořní plavby a hustým provozem nákladních, osobních i rekreačních lodí. Nezbytné zkušenosti s vedením plavidel, navigací, orientací v námořních mapách, signalizací za plavby, s technikou vedení plavidel ve vlnách i se znalostí postupů při nouzových situacích. Před vyplutím na IJsselmeer si vždy vyžádejte na recepcích marín předpověď počasí. Pro lodě vybavené vysílačkou - IJsselmeer VHF 01, předpověď počasí každou hodinu + 00.15

Vzdálenost od hranic s ČR: cca 750 km

Nejbližší mezinárodní letiště s pravidelným spojením do ČR: Amsterdam