Severozápadní Holandsko - provincie Noord Holland

Noord Holland, jedna z nejlidnatějších holandských provincií, která má své pevné kořeny v území doslova vyrvaném mořskému živlu. Celou polovinu její rozlohy zaujímají poldery, vysušená území se zápornou nadmořskou výškou, které od zaplavení chrání masivní hráze a lavice spolu s důmyslným systémem odvodňování a čerpání spodních vod. Správním místem oblasti je Haarlem, ovšem největší městskou aglomeraci tvoří zářící kosmopolitní Amsterdam. Vydejte se za krásami komplexu větrných mlýnů Zaanse Schans, historií dýchající z dokonalého skanzenu v Enkhuizenu, navštivte námořní expozici v Den Helderu. Plavba poloostrovem Noord Hollandem nepatří do typické nabídky holandské vodní turistiky, což přináší posádkám rekreačních plavidel ještě intenzivnější prožitky z cesty mimo hlavní turistické trasy.

Vlastnímu Amsterdamu jako turistickému magnetu číslo jedna se věnujeme v kapitole Holandsko - střed, neboť většina lodí připlouvá do nizozemské metropole z provincií Utrecht, Flevoland nebo Overijssel. Páteří severozápadní plavební oblasti je Noord-Hollands Kanaal, též Noorsdollandisch Kanaal, v češtině Severoholandský průplav. Pozornému čtenáři u popisu plavební oblasti IJsselmeeru jistě neunikly problémy přístupových cest  z volného moře do Amsterdamu. A právě stavba Noorsdollandisch Kanaalu měla tyto problémy odstranit a zajistit tak trvalou bezproblémovou plavbu ze Severního moře do stále rostoucích amsterdamských nákladních přístavů .  Průplav spojil přístav Den Helder na severomořském pobřeží s Amsterdamem a byl dokončen roku 1824. Průplav se však velmi záhy začal jevit jako příliš úzký a křivolaký, takže brzy přestal vyhovovat rostoucí velikosti námořních lodí, zvláště když se v námořní plavbě začala uplatňovat místo plachet pára.

Stavitelům tedy nezbylo než přikročit ke stavbě dalšího průplavu, tentokrát nikoli od severu, ale od západu, tj. nejkratší cestou od pobřeží. Tento průplav, nazývaný Noordzee kanaal byl slavnostně otevřen roku 1876 a dodnes slouží jako hlavní a pro opravdu veliké lodě jako jediná spojnice Amsterdamu s mořem. Za dobu své existence se samozřejmě dočkal Noordzee kanaal mnoha modernizací. Nachází se zde i plavební komora s rozměry 400x49 m, která se řadí k největším na světě. Velkorysý přístup k této stavbě se opravdu vyplatil: již čtyři roky po otevření se objem překládky v přístavu Amsterdam zdvojnásobil. Po více než 130 letech fungování je provoz v porovnání s prvními lety fungování stonásobný. Potkat zde můžete obří kontejnerové lodě, tankery, luxusní výletní kolosy plavící se kolem světa i rychlé linkové osobní lodě plující vysokou rychlostí ve skluzu, které spojují Amsterdam s Ijmuidenem

Vraťme se však k naší daleko klidnější plavební oblasti na severozápadě Holandska, tj. k oblasti Severoholandského průplavu a jeho menším odbočkám a větvím Pokud si zapůjčíte loď v této oblasti, můžete navštívit Den Helder, Alkmaar, Edam, Winkel či Medemblik. Do Amsterdamu připlujete velmi netradičně ze severu.  To je možné i s loděmi z Fríska, se kterými lze přeplout IJselmeer (viz popis této plavební oblasti). Alkmaar, Haarlem či Zaandijk je možní navštívit i s loděmi z oblasti středního Holandska či z oblasti Overijsselu.

Alkmaar je vyhlášený mimo jiné svými sýrovými trhy, konají se zpravidla každý pátek (duben - září) na Alkmaarském náměstí. Sýry se zde obřadně váží a poté prodávají. Na náměstí stojí též sýrové muzeum. V blízkosti centra Alkmaaru se nachází několik větrných mlýnů, jeden dokonce téměř v centru města.

Den Helder je nejsevernějším městem oblasti, vstupní bránou k moři, výchozím přístavem pro trajekty na neobyčejně malebný ostrov Texel. V Den Helderu je nejen základna holandského námořnictva, ale je zde též Námořní muzeum, které určitě stojí  za návštěvu.

Z dalších zajímavých míst jmenujme alespoň Edam, jež dalo název zdejšímu sýru Edam - česky Eidam. Jméno Edam vzniklo ze slova dam = hráz. Výstavba hrází má v Holandsku velmi dlouhou historii a úzce souvisí se staletým bojem Holanďanů o každý metr pevniny. V souvislosti s hrázemi stojí za zmínku i specifičnost holandských plavebních komor. Na rozdíl od České republiky, Francie a dalších zemí zdejší plavební komory nepřekonávají velké výškové rozdíly, zato však musí plnit funkce v jiných oblastech nevídané. Jedná se zejména o regulační vodohospodářskou funkci dohnanou do takových extrémů, kdy při kolísajících hladinách v přilehlých zdržích nastává situace, že se z dolní zdrže stane horní a naopak. Komory se též jako uzávěry postarají o oddělení slané a sladké vody, aby mořská voda netekla nežádoucím způsobem do vnitrozemí.

Vydejte se po vzoru námořních lodí devatenáctého stolení na neobyčejnou plavbu po trase Amsterdam - Alkmaar - Den Helder, odkloňte se od hlavních turistických tras a dejte průchod individualitě. Noord Holland za to určitě stojí!